Výcvik psů
- 18.02.2008
- Enter tag
- 14 comments
S výcvikem psů jsem neměla vůbec žádné zkušenosti, nicméně se mi velice
líbilo, když psovod porozuměl svému čtyřnohému kamarádovi a ten se
snažil plnit veškeré přání svého páníčka a poslouchal ho na slovo.
Jakmile jsme si domů dovezli Ginu, začala jsem se tedy o výcvik zajímat.
Jelikož jsem se do Holýšova přistěhovala z Moravy a nikoho tady moc
neznala, bylo mi doporučeno kynologické cvičiště v Kolovči.
Když byly Gince 4 měsíce, vydaly jsme se tedy poprvé na dané kynologické
cvičiště. Ginka byla velice šikovná, po pár trénincích se spoustu povelů
a cviků naučila, socializace mezi ostatními psy byla bezproblémová, měly
jsme tam spousty psích kamarádů a tak jsme se každou neděli těšily, až
zase vyrazíme. Výcvik vedl výcvikář zabývající se TARTEM a my tehdy
vůbec netušily, co tento výcvik obnáší. Nicméně pořádali letní tábory,
víkendové výcviky, kterých jsme se několikrát zúčastnily. Zpočátku se
nám všude moc líbilo, složily jsme s Ginkou několik zkoušek, nicméně
jsem měla pocit, že "něco" není v pořádku.
Nemusela jsem být zrovna psí psycholog, abych viděla, že Gina, když
spolu cvičíme, už zdaleka není tak spokojená, jako bývala na začátku.
Vzhledem k tomu, že moje vnímání je nastaveno tak, že za chyby nikdy
nemůže pejsek, vyvstala zcela logická otázka, co je tedy špatně? Proč je
náš společný výkon stále horší a proč je fena čím dál tím více
nespokojená a nesoustředěná. Nedokázala jsem však nic kloudného vymyslet
a tak jsem se obrátila na svého kamaráda, který se také zabývá výcvikem
na Moravě a ten mi doporučil, abych navštívila psí školu p. Jiřího
Ščučky, který se zabývá behaviorismem, přirozenou komunikací se psy,
problémovým chováním psů atd......, že ten nám určitě pomůže.
Po první návštěvě u pana Ščučky jsem byla v šoku - zjistila jsem, že
Gině vůbec nerozumím, nevnímám ji a naše komunikace mezi námi je na bodu
mrazu. Ginka a já jsme tím nastoupily na novou cestu. Začínaly jsme
prostě obě znovu, od samého začátku. Pod vedením pana Ščučky Ginka úplně
rozkvetla. Pravda, stále ještě se potýkáme s nějakými hloupostmi, které
jsme si přinesly z dřívějška, ale myslím, že dnes už o sobě vzájemně
víme daleko více a mnohem lépe si rozumíme. Báječným důkazem pokroku pro
mne je hlavně to, že Gina se na výcvik těší, dokonce zkoušíme pomaloučku
i obrany a z výcviky odjíždíme vždy obě dvě spokojené.
A aby jsme si společné chvíle zpestřily, začaly jsme se také věnovat
dogfresbee, které nás moc baví.
- 18.02.2008
- Enter tag
- 14 comments